Kukulíni.
V deset dopoledne bylo na nule, tak jsme vytáhly zajíčkové čepičky. Odvedla jsem holčičky k babičce a letěla na druhý konec města rozloučit se s naší, nyní již bývalou, dětskou lékařkou. Nakoupit, zpátky k mamině, dát pusu holkám a honem domů, kde čekal manžílek a vybírali jsem film, na který půjdeme. Nakonec to vyhrál Hlídač č.47 a musím konstatovat, že to je fantastický film, Vřele doporučuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat