14. 12. 2008 - 30.den

Čas.
Vánoce se blíží, všude plno lidí, všichni spěchají, jsou nervozní. Každý vyšiluje, že nemá doma naklizeno a napečíno, nakoupené dárky.
Škoda, že nejde zastavit čas. Nejsou Vánoce svátky klidu a míru? Proč se všichni tak štvou?
STOP. Končím, přestávám být nervozní, že nic nestihnu a začnu se věnovat jiným, důležitějším věcem. Dětem a manželovi. Půjdeme na procházku, budeme hrát hry a nebudeme řešit, že není u nás doma jako v klícce. Ne nadarmo se říká: "Bordel v bytě, spokojené dítě!"

13. 12. 2008 - 29.den

Ježíšek.
Sice nepatřím mezi věřící, ale na Ježíška v Jesličkách se zajdu podívat ráda každý rok.

12. 12. 2008 - 28.den

Balonky.
Po oslavě nám zbylo kromě nepořádku i hodně balonku. Jak se jich zbavit? Děvčata dostala pilík na nehty a balonky propichovaly. To, že se o balonky strhne rvačka, jsem opravdu netušila. Ada vypadá, že ji to bavilo.

11. 12. 2008 - 27.den

Foukačky.
Eliška je trochu nastydlá, a tak zůstala doma. Vymýšlet práci pro obě je dost náročné, naštěstí si poradily samy. Vytáhly foukací fixy. Hroyně je to bavilo, ale jak potom vypadaly ani nebudu popisovat. Stačí říct, že hned po ukončení práce šly do vany.

10. 12. 2008 - 26.den

Oslava.
Dnes se končně uskutečnila oslava Eliščiných narozenin. Pozvala si na ně několik kamarádek ze školky. Holky si zatancovaly, snědly dort, vypily šampáňo, ozdobily si perníčky růžovou polevou a spokojeně se po dvou, opravdu dlouhých, hodinách rozešly domů. A já? Nakonec jsem jen vítězně konstatovala: PŘEŽILA JSEM.

9. 12. 2008 - 25.den

Autíčko.
Dnes jsme si vyrazily s kamarádkou do města. Prošly jsme si trhy na náměstí a skončily u nákupním centru. Jakmile dětičky uviděli autíčko, vše ostatní pro ně přestalo existovat.

8. 12. 2008 - 24.den

Vánoční dílny.
Dnes se, jako před každými Vánocemi, konala vánoční dílna ve školce. V každé třídě si děti vyrobili jinou věc. V jedné zdobili perníčky, v další vyráběli přáníčka, jinde zas ozdoby na stromeček. Je to krásná tradice, kterou dodržují i před Velikonocemi. Holky se vždy na akce ve školce moc těší.

7. 12. 2008 - 23.den

Druhý adventní víkend.
Dnes se prakticky nic nedělo. Rodina mi přijela až kolem 15.hodiny, já do té doby ležela a čekala až mi přestane bolet hlava.

6. 12. 2008 - 22.den

Výlet.
Dnes jsme s mamkou jely na každoroční Vánoční trhy do Německa. Letos to byl Weiden. Atmosféra úžasná, punč dobrý a hrneček na památku moc hezký.

5. 12. 2008 - 21.den

Andělíčci.
Dneska měla Eliška ve školce Mikulášskou nadílku. K této příležitosti si vyrobila korunku jako andílek a pro Andrejku taky.
Večer jsme šli na ohňostroj, bohužel Andrejka zlobila, takže jsem nemohla fotit. Ohňostroj byl totiž naprosto fenomenální.

4. 12. 2008 - 20.den

Den otevřených dveří na 1.ZŠ.
Dnes byl na 1.ZŠ Den otevřených dveří, takže jsem samozřejmně musely na kukandu. Nebyla to ale obyčejná prohlídka, jak to bývá. Při vstupu do školy jsme vyfasovaly mapu s okénkama na razítka. Musely jsme obcházet různé třídy, plnit úkoly a nakonec nás v tajné místnosti čekala sladká odměna v podobě koláče. Nemusím ani říkat, že holky byly nadšené.

3. 12. 2008 - 19.den

Cukroví.
Dnes jsme u mamky pekly cukroví. Eliška vykrajovala a pomáhala babičce jak mohla. Nakonec jsme si domů odnesly vanilkové rohlíčky. Kdyby na stole bylo jen tohle cukroví, tak by mi to vůbec nevadilo.

2. 12. 2008 - 18.den

Hasičárna.
Dnes jsem měla velké dilema, jakou fotku sem mám dát. Nakonec to vyhrály tyhle hasičské mundůry.
Dopoledne u nás byly dvě kamarádky se svými synáčky. Bála jsem se, co Andrejka vyvede, ale bylo to překvapivě v naprostém klidu.
Odpoledne jsem šla s Eliškou a jejím kroužkem hasičů(Floriánci) ze školky, na exkurzi do Krajského ústředí hasičů. Je to tam opravdu pěkné a zajímavé. A navíc je to místo, kam se moc lidí nedostane.
Eliška i ostatní Floriánci byli nadšení, že se mohli podívat, kde pracují "jejich kolegové".

1. 12. 2008 - 17.den

Východ slunce.
Dnes manžel zaspal, takže jsme musely s Eliškou do školky my. Už jsme byly na rohu domu, když jsem si všimla nádherné oblohy. Otočily jsme se na patě a honem domů pro foťák. I když jsem manžela v těch 7 ráno, za nepříjemný budíček, proklínala, po vysypání foťáku jsem mu hned psala omluvný email.